Foukaná izolace | HT Izol Izolace a zateplení+420 777 290 880

Foukaná izolace


a hydroizolace plochých střech
SPOČÍTAT ÚSPORU Foukaná izolace cena

Zelené střechy

Historie zelených střech je datována již hluboko v minulosti. Jedná se nejen o zajímavou pohledovou záležitost ale také o funkční konstrukci, která má v porovnání s běžnou střechou bezesporu velké výhody.  V případě, že je hydroizolace dobře spádovaná a nestojí zde voda, prodlužuje tato konstrukce životnost hydroizolace, neboť ta nepodléhá degradaci UV záření. Plynulý odtok vody je důležitý z toho důvodu, že ve ,,výluhu“ zeminy v loužích na hydroizolaci se výborně daří mikroorganizmům, které hydroizolaci v její životnosti rozhodně nepomáhají. Velkým plusem těchto střech je, že během léta odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla následkem přidané zeminy je v interiéru chladněji. Výhod zelených střech je celá řada. Jako např. produkce kyslíku, absorpce škodlivin ze vzduchu, redukce teplot mezi dnem a nocí, nehořlavost, zmírnění kolísání vlhkosti vzduchu, při správném provedení neomezená životnost, šíření vůně a vytváření životního prostoru pro hmyz, prostor pro rekreaci a odpočinek a další.

Vrstvy zelených střech

Hydroizolace

Hydroizolaci zelených střech je nutné navrhovat s požadavky, jež jsou na ně kladené.

Ochranná vrstva

Hydroizolaci střechy je důležité chránit ochrannou vrstvou před mechanickým poškozením následnými vrstvami, které jsou navazující. 

Drenážní vrstva

Jejím úkolem je odvod nežádoucí přebytečné vody směrem ke střešním vtokům. Současně také slouží k akumulaci vody, přispívá k ochraně vrstev, které se pod ní nachází a zvětšuje prostor pro růst kořenů. Výběr materiálu se odvíjí od nároků vegetace a únosnosti nosné konstrukce. Je nutné, aby byl materiál odolný vůči biologické korozi a snesl zatížení z provozu a z vrstev, jež jsou nad ním.

Maximální možná nerovnost povrchu, kam je pokládána drenážní vrstva tvořená deskovými materiály, nesmí překročit 0,5 cm na 2 m lati. Minimální tloušťka vrstvy, která je stanovena, musí být striktně dodržena ve všech bodech. Při zabudování dalších vrstev, nesmí dojít ke stlačení drenážní vrstvy či k vyplnění vzduchových mezer.

Materiály, které jsou vhodné pro drenážní vrstvu je možné rozdělit do následujících skupin: 

Sypké materiály

Pokud je u drenážní vrstvy ze sypkého materiálu požadována schopnost akumulace vody, je nutné použit materiál s otevřenými póry, jenž přijímají vodu.

Drenážní desky či rohože

Filtrační vrstva

Jejím úkolem je zamezování vyplavování jemných částic ze substrátu či hydroakumulační vrstvy do vrstvy drenážní. Zamezuje tím znečištění a zanášení drenážní vrstvy, úbytku sypkých vrstev a omezování kapacity odvodňovacích prvků. Filtrační vrstva musí být velmi dobře vodopropustná a použitý materiál musí být odolný vůči biologické korozi, zároveň nesmí omezovat růst kořenů. V současné době se jako filtrační vrstvy využívají tkané či netkané textilie, které jsou složeny z vláken různé délky. Spojení těchto vláken může být provedeno chemickým, tepelným či mechanickým způsobem. Plošná hmotnost by měla být nejméně 100 g/m². Filtrační vrstva je pokládána buď ve zvláštním pracovním kroku na drenážní vrstvu nebo jako součást již vyrobených drenážních vrstev. Textilie jsou pokládány s přesahem nejméně 10 cm, ovšem v případě pokládky na profilové drenážní fólie se doporučují větší přesahy – a to až 15 cm. Na okrajích jsou vyváděny k horní vrstvě substrátu.

Hydroakumulační vrstva

Díky této vrstvě je zajištěno u vegetačních střech žádoucí minimální množství vody pro správný růst rostlin a zároveň také omezení průtoku dešťových vod při intenzivních krátkodobých srážkách. Schopnost zadržení srážkové vodu se zvětšuje se snižující se tloušťkou substrátu. I zde musí být použitý materiál odolný vůči biologické korozi.

Vrstva může být tvořena:

Vegetační vrstva

Jak složení, tak i vegetační vrstva musí odpovídat požadavkům plánované vegetace.

Substráty se dělí na 2 základní složky:

Nezbytnou vlastností substrátu pro správnou funkčnost střechy je propustnost. Díky tomu nedochází k nadměrnému zadržování vody a tvorbě kaluží.

Důležitým faktorem pro správnou funkčnost zelené střechy je určitě výběr rostlin. Na co si dát tedy při výběru pozor?

Je velmi nezbytné také stanovit, které z následujících funkcí má zelená střecha mít:

Pokud ozelenění střechy nemá mít jen účinek estetický, ale především má znamenat efekt stavebně fyzikální (např. tepelnou izolaci, letní tepelnou ochranu a zvukovou izolaci), ekologický (zadržování dešťové vody a čištění vzduchu), i stavebně konstrukční (ochrana střešní konstrukce před UV zářením a extrémními teplotními výkyvy), měl by být vegetační polštář co nejhustší a na celé ploše zhruba stejně vysoký. Tohoto zle nejsnadněji a nejlevněji dosáhnout s použitím divokých trav nebo směsi z divokých trav či divokých bylin.

Pro volbu vegetace jsou rozhodující následující kritéria:

Druhy vegetace:

A jaká by tedy mohla být skladba zelené střechy, aby správně fungovala?

Shora dolů:

Skladba vegetační střechy: 1. Nosná konstrukce, 2. Asfaltový nátěr, 3. Parotěsná zábrana, 4. Tepelná izolace, 5. Expanzní vrstva, 6. Hydroizolační vrstvy, 7. Hydroizolační vrstva se zvýšenou pevností, 8. Ochrana proti prorůstání kořenů, 9. Drenážní vrstva, 10. Filtrační vrstva, 11. Vegetační substrát, 12. Rostliny

Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní.

Extenzivní zelené střechy

Extenzivní zelená střecha se vyznačuje nižším porostem (tráva, mechy, sukulenty, byliny atd.), které jsou schopné bez poškození překonávat i období sucha a po deštích lehce regeneruje. Tento pojem označuje především osázení, které je podobné stavu v přírodě. Zeleň se udržuje samovýsevem či vegetativně (kořeny, kořenovými výběžky, plazením apod.) Její údržba se obejde bez zásahu člověka (např. bez hnojení, kosení a zavlažování). Porost je zásobován vodou a živinami přirozenými procesy. Vegetační vrstvy založené na vzlínavé hlíně nebo jílu plní zároveň funkci drenáže. V těchto případech je někdy možné drenážní vrstvu vynechat. Extenzivní zeleň může růst na tenké vrstvě vegetačního substrátu (20 až 60 mm), na středně silné vrstvě substrátu (60 až 150 mm), příp. na silné vrstvě vegetačního substrátu (150 až 200 mm, maximálně 300 mm). Kořínky rostlin působí jako stabilizátor proti vlivu větru. Na takto realizované zelené střeše je třeba oblasti s vyšším sáním větru (při atikách) zatížit například dlažbou.

Extenzivní zelená střecha obsahuje stejné spodní vrstvy (nosná konstrukce, parozábrana a tepelná izolace) jako ostatní střešní konstrukce. Je ovšem nutné, aby se nad tepelnou izolací nacházely vrstvy v tomto následujícím pořadí:

Intenzivní zelená střecha

Dalším typem zelené střechy je tzv. intenzivní zelená střecha. Tento typ zatravněné zelené střechy je vhodný pouze pro ploché střechy, které snesou vyšší zatížení. Vrstva substrátu je zde totiž vyšší. Obvykle se pohybuje mezi 30 až 100 centimetry. Díky tomu celý systém dokáže velmi účinně zadržovat dešťovou vodu.  Přesto je dobré počítat s umělým zásobováním vodou a živinami. S tím ovšem souvisí značné dodatečné zatížení dané střechy. Díky tomu je intenzivní zelená střecha vhodná například pro terasy nebo střechy, které slouží jako odpočinková zóna. Díky větší vrstvě substrátu může být intenzivní zelená střecha osazena širší paletou rostlin. Může jít například o růže nebo další nižší keře.

U tohoto typu ozelenění jsou důležité vrstvy v následujícím pořadí (shora dolů):

Dokončovací práce po realizaci a zavlažování

Jestliže substrát není v době vzcházení rostlin dostatečně vlhký, musí být uměle zavlažován. Když vegetace pevně zakoření a je dostatečně rozvinutá, nevyžaduje extenzivní ozelenění zpravidla už žádnou umělou závlahu.

Ozeleněné střechy s hustým travním polštářem vypařují sice poměrně hodně vlhkosti, ale díky tvorbě ranní rosy jsou zpětně zavlažovány. V dlouhém období sucha, zvláště u strmých střech obrácených k jihu nebo u substrátů s malou hydroakumulační schopností, je umělé zavlažování vhodné. V takovém případě se na hřebeni střechy uloží hadice, z nichž bude voda kapat do substrátu. Může se stát, že některé rostliny uhynou ale extenzivně ozeleněná střecha z vlastních zdrojů zregeneruje.

Zkouška těsnosti

Zkoušku těsnosti střechy musí provést pokrývač. V každém případě by se měla izolace nejprve prohlédnout. Nejjistější metoda spočívá v tom, že se šroubovákem přezkouší těsnost všech svarů. U střech s atikou a malým sklonem je nejjistější provést zkoušku pomocí stojaté vody. U střech s větším sklonem je za potřebí dlouhodobějšího deště. Vzhledem k tomu, že se voda může šířit ve střešní konstrukci, respektive izolační vrstvě, je obtížné najít místa průsaků.  Pomoci může metoda elektrického impulsu. Spočívá v tom, že na vlhké místo na spodní straně stropu se připevní elektroda, která se kabelem spojí s pólem opačné polarity vyvedeným na střechu a fungujícím jako senzor. Ten se přikládá na různá místa na střeše a při zvýšené intenzitě proudu je místo průsaku lokalizováno. Metodu je možné použít na přezkoušení těsnosti hotové zelené střechy.

 

Kalkulace zateplení
Vypočítat
Foukaná izolace

Sjednejte si u nás zaměření objektu nebo konzultaci zcela zdarma

Zanechte nám kontakt, ozveme se
Ikony HT IZOL
19.04.
Fólie pro izolaci jezírek a vodních ploch

Hydroizolace jezírek, rybníků, nádrží a nejrůznějších vodních ploch pomocí jezírkových folií je dnes velmi moderní a žádaný systém.

19.04.
Zemní hydroizolační fólie

Výhody hydroizolačních fólií. Izolace je používána pro vytváření izolačních povlaků spodních částí všech typů staveb obytných, správních veřejných, průmyslových, sportovních, zemědělských aj.

06.04.
Foukaná izolace pro dřevostavby

Izolace používaná pro dřevostavby je z různých typů materiálu. Do dřevostaveb se aplikují moderní materiály - do konstrukcí stěn i stropů dřevostaveb