Zelené střechy mohou být pokryty vegetací částečně a nebo zcela, ta se vysazuje do substrátu na hydroizolační membránu, ovšem zelená střecha může mít i další vrstvy (odvodnění, kořenovou bariéru, zavlažování apod.). V podstatě je jediným nutným kritériem pro realizaci zelené střechy její dostatečná nosnost a dokonce pak může být jako zelená střecha založena i střecha šikmá.

Nejčastěji jsou zelené střechy jednoplášťové, tedy bez jakékoli větrací mezery, s tepelnou izolací a parozábranou. Od nosné konstrukce pro vegetaci je pak samotná konstrukce střechy oddělena dilatační a ochrannou vrstvou vůči prorůstání kořínků. Vegetační vrstva je složena z vrstvy drenážní (keramzit, polystyrenové kuličky, štěrk apod.), vrstvy filtrační (netkaná textilie, minerální nebo skleněné rohože), vrstvy hydroakumulační (rašelina, ale i tuhé minerální desky) a samotné vegetace.

Zelené střechy extenzivní a intenzivní

Zelené střechy přitom mohou být intenzivní a nebo extenzivní, což znamená, že u u intenzivních střech je podloží tvořené silnější vrstvou podložního substrátu (více jak 10 centimetrů), který se nejčastěji pokládá na střechy s minimálním sklonem. Tyto střechy nabízí širší škálu možností pro pěstování rostlin, tedy více různých druhů včetně některých keřů. Základ samozřejmě představují trsovité byliny, traviny, trvalky apod. U intenzivních zelených střech však mohou mít rostliny hlubší kořenový systém.


Zatímco extenzivní zelené střechy tvoří vegetační povrch vysazený na substrátu s menší hloubkou jak deset centimetrů. Jsou zde proto vysazovány mělce kořenící rostliny, vlastně jakýsi zelený (travnatý) koberec na střeše domu. Typickými rostlinami pro extenzivní střechy jsou druhy nenáročné, dobře odolávající suchu, ale i kolísání teplot. A také s minimálními nároky na údržbu.


Při volbě intenzivní a nebo extenzivní zelené střechy je pak klíčová právě konstrukce domu a střechy, její statické vlastnosti a možnost zatížení. Intenzivní zelená střecha totiž znamená zatížení od cca 300 kg na každý metr čtvereční, zemina se navíc pravidelně nasycuje vodou a hmotnost střechy pak ještě roste. Zatímco u extenzivních střech hovoříme o proměnlivé hmotnosti od cca 60 do 300 kilogramů na každý m2. V tomto případě přináší menší zatížení i samotné rostliny, jelikož jde o skalničky, traviny, menší trvalky a mechy. A například netřeskem se zatravněné střechy osazovaly již ve středověku.

Zajímavá je pak i volba typů střech, které můžeme ozelenit. Nejde totiž jen o ploché či pultové střechy rodinných domů a jiných budov, porůst můžeme nechat i střechu garáže, altánu, pergoly, prostě i menší plochy.


Pokud jsme hovořili o střechách extenzivních a intenzivních, funguje to i opačně. Čili nevybíráme pouze druhy rostlin podle zvoleného typu zelené střechy, ale i naopak. Pokud chceme na střeše konkrétní druhy rostlin, musíme jim přizpůsobit tloušťku substrátu. Mechům, travinám a horským skalničkám dokonce stačí i jen 3 až 6 cm. Na intenzivních střechách pak můžeme pěstovat i květiny a v extrémních případech pak i stromky. To jsou však již opravdu velmi náročné konstrukce a skladby. A vrstva zeminy může být v tomto případě i vyšší jak 1 metr.


Pravdou také je, že extenzivní střecha může vypadat poněkud monotónně, uniformně, zatímco ta intenzivní může být velice pestrá. Ovšem extenzivní střecha nevyžaduje tolik péče jako intenzivní. Tam je často třeba zalévat, plít, sekat trávu, prostě jako na zahrádce. Odměnou je nám však nádherná kombinace rostlin, kterými se můžeme pyšnit. Nakonec je na takové střeše i příjemné posezení pod pergolou a u grilu.